
Kolumbie 2021/2022
Z Panamy jsme zamířili na lodi do Kolumbie, země s neblahou pověstí drogových kartelů a koky. K našemu překvapení má tato země opravdu co nabídnout, krásnou přírodu – hory, moře, lesy a příjemné, srdečné lidi.
Loď z Panamy do Kolumbie byla dobrodružná a jedinečná cesta, kterou jsme si nenechali ujít, ačkoliv nás jízdenka stála cca 12 tis./osobu (v ceně kromě 3-denní cesty bylo jídlo a pití 5x denně, postel a hlavně zastávky na panenských ostrovech San Blas, kde žijí tradiční způsobem bez telky a internetu kmeny Kuna Yala). Kapitán Charl má s nimi výborný vztah, a tak jsme se dostali do míst, kam noha turisty jen tak nestoupne. Prvně jsme museli dorazit z Panama City autobusem do rybářské vesnice Portobelo, ubytovali jsme se v Hostal Wunderbar, který vlastní a spravuje pohodová Rakušanka. Jen je potřeba mít s sebou dost hotovosti, protože nejbližší bankomat není vůbec nejbližší…asi tak 15km kdesi v prdelákově v Colón. Lodí Wild Card jsme se vydali z panamského minipřístavu Puerto Lindo. Nalodili jsme se večer kolem 18.h. a vypluli po setmění. Naštěstí jsme se Staňou docela zvyklí na kývající se loď, tak jsme i zaspali. Jiným po vyplutí na širé moře nebylo moc dobře. Panovaly zvěsti o veselé párty na palubě…umím si tu párty s vylíváním obsahu žaludku do moře představit :-).
Prožili jsme nádherné 3 dny mezi ostrůvky v Karibském moři a poslední noc jsme strávili už v přístavu Cartagena. Celé dopo- i poledne jsme čekali, až si udělá přístavní agent čas na kapitána, který sbalil naše pasy a šel zařídit vstupní formality a razítka a večer už jsme každý měli někde ubytování. Parta 14 lidí to byla opravdu skvělá a docela dlouho jsme zůstali v kontaktu a jak to jen šlo, snažili se najít společnou cestu pro setkání.
V Cartagena de Indias jsme zůstali 2 noci a je tam opravdu na co koukat. V noci to v ulicích žije a přes den se tlačí davy turistů do historického centra, které bylo hlavním přístavem a uložištěm ukradeného zlata, které kdysi patřilo domorodcům. Španělé jej uskladnili v pevnosti na kopci a strážili, zatímco v přilehlém sousedství bydleli afričtí otroci a nejchudší obyvatelé. Postupem času se z chudinské čtvrti stala historická luxusní čtvrť a kdysi chudé domky dnes slouží jako hotely, galerie, butiky či hospůdky, a to vše v kouzelném, barevném koloniálním provedení.
pokračování příště 🙂